Mýty

Myšlenky na sebevraždu jsou signálem duševního onemocnění či naprosté slabosti. U průměrného zdravého člověka se neobjeví ani v situaci, kdy bude zažívat akutní a těžkou krizi.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Myšlenky na sebevraždu v okamžiku závažné životní krize mohou napadnout každého z nás . Neodbytné myšlenky na sebevraždu přicházejí ve chvíli, kdy člověk zažívá velkou vnitřní bolest, cítí se zcela sám se svým problémem a nedaří se mu nikde najít úlevu. Okolí o těchto intenzivních prožitcích nemusí vědět.

Konkrétní otázky na sebevraždu jako například: “Když říkáš, už už chceš nebýt, znamená to, že myslíš na sebevraždu?” mohou nabádat dotyčnou osobu k sebevražednému jednání, protože mu ukážou na řešení, o kterém ještě neuvažoval.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Ve skutečnosti je to právě naopak. Pokud se domníváte, že druhý člověk uvažuje o sebevraždě, zeptejte se přímo. Přímá a vlídná otázka dává prostor druhému se otevřít a svěřit. Ukazujete druhému, že se tématu nebojíte. To vede u druhého člověka k tomu, že se mu uleví.

Sebevraždou jsou více ohroženi muži než ženy. Celosvětová míra sebevražd je u mužů dokonce více než dvakrát vyšší než u žen.

Zobrazit odpověď

Toto je FAKT

Muži mívají častěji problém se svěřit někomu druhému či požádat o pomoc. Také častěji při sebevražedném jednání volí agresivnější způsoby ukončení života. Proto jsou více ohroženi než ženy.

Muži ve věku 65+ tvoří nejčastější skupinu osob ohroženou sebevraždou. V této skupině obyvatel dochází k úmrtí 4x častěji než v jiných kohortách obyvatel.

Zobrazit odpověď

Ano, je to FAKT

Celosvětová míra sebevražd je u mužů více než dvakrát vyšší než u žen. Ve vyšším věku nepoměr nejvyšší. Zde pravděpodobně také hraje svou roli fakt, že vysoké procento starších lidí žije osamoceně - je zde riziko, že pomoc nebude poskytnuta včas.

Pokud někdo opakovaně hovoří o tom, že se chce zabít, ale nejedná, není v bezprostředním nebezpečí. Snaží se získat pozornost okolí.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Toto tvrzení je nebezpečným zlehčením situace. Pokud někdo hovoří o sebevraždě, velmi pravděpodobně čelí nesnesitelné vnitřní bolesti, kterou nedokáže vydržet. Vždy je třeba takové prohlášení vzít vážně a nasměrovat dotyčného na odbornou pomoc.

Když se člověku, který hovořil o sebevražedných myšlenkách náhle uleví, je vše na dobré cestě.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

O tomto jevu se mluví jako o úlevě z rozhodnutí. Pokud dotyčný působí náhle bez zjevné příčiny klidně a vyrovnaně - může to znamenat, že se definitivně rozhodl život ukončit a má již jasný plán.

Pravděpodobnost sebevražedného jednání sníží, když je dotyčný seznámen s tím, že svým jednáním může ublížit svým blízkým.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Někdy může být připomenutí toho, jak je dotyčný pro své blízké důležitý, úlevným momentem. Ale upozornění na to, jak sebevražedné jednání může být pro jeho blízké zraňující je další zátež. Člověk uvažující o sebevraždě čelí již tak enormní psychické zátěži a pokud ho zatížíme dalšími pocity viny, může to rozhodnutí ukončit život spíše posílit.

Sebevražednosti u seniorů není možné účinně předcházet, protože zpravidla o svých úvahách s nikým nemluví.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Ve skutečnosti většina seniorů, kteří se pokusili o sebevraždu říká, že chtěli o svém stavu mluvit se svými blízkými či například praktickým lékařem. Nebyli však vyslyšeni, druzí lidé jejich výpovědi bagatelizovali.

Pro účinnou pomoc člověku ohroženému sebevraždou je nutné indentifikovat hlavní důvod sebevražedných úvah či jednání.

Zobrazit odpověď

Toto je mýtus

Pro účinné zastavení sebevražedných úvah či jednání je zásadní navázat skutečný kontakt s ohroženým člověkem.Dát mu najevo, že je plně vnímán, že ho druhý člověk nesoudí, stojí na jeho straně a je připraven mu pomoci, například vyhledat odbornou pomoc. Hledat příčiny rozvoje sebevražedného jednání je na místě až v dalších fázích pomoci.